Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
Morální zodpovědnost umění
Bolková, Anežka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Ve své práci mapuji debatu o legitimitě morální kritiky umění, která se rozvinula v 90. letech dvacátého století v rámci analytické estetiky. Ve třech oddílech přibližuji tři základní pozice v této debatě - autonomismus, moralismus a imoralismus - které, každá jinak, zodpovídají základní otázku, která motivuje celou debatu, a sice: jaký je vliv morální hodnoty díla na jeho hodnotu estetickou či uměleckou. Upozorním na to, že koncepty estetické a umělecké hodnoty ovšem nejsou řádně definovány, což je příčinou, proč spolu zastánci jednotlivých pozic nejenom nemohou souhlasit, ale nemohou se shodnout ani na tom, v čem spolu vlastně nesouhlasí.
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Biomoc a autonomismus
Poppr, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Martin Poppr : Biomoc a autonomismus (abstrakt bakalářské práce) Hlavním tématem této práce je poměr jedince a společnosti. Kladu si otázku po původu společenské autority, péče o společnost, a snahy o kontrolu jejího fungování. Dále se zabývám vztahem vědění a moci, a také nakolik má u obou dvou smysl otázka násilí. Ve své práci vycházím z filosofie Michela Foucaulta, z jeho archeologie vědění a filosofického zkoumání, jak fungují lidské společnosti, a jak je lidské vědění podrobeno svým vlastním diskursům. Lidské diskursy jsou totiž jistým výrazem společenské moci. Nakolik je jedinec takovouto mocí, uplatňovanou na něm společenskými institucemi, i skrze jeho vlastní myšlení, zasažen, a jak se to na jeho životě projevuje, na to se chci zaměřit především. Tohoto tématu se pokusím udržet i při zkoumání prací několika dalších autorů. Foucaultův fenomén biomoci nechám rozvést Gillem Deleuze, který biomoc na foucaultovském půdorysu dovádí do podoby více odpovídající dnešní situaci, a jelikož Foucault sám si myslí, že dobrým způsobem, jak biomoc zkoumat, je zaměřit se na snahu život před biomocí chránit, pokusím se zmapovat, jak biomoci čelí filosofie autonomismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.